Rtuť - zlato alchymistů

Lékař, jenž zná léčivé síly kořenů a bylin, je člověk;
ten, jenž zná léčivé síly vody a ohně, je démon;
ten, jenž zná sílu modlitby, je prorok;
a kdo zná sílu rtuti, je bůh."

(přísloví)

Tento článek je připraven z úryvků z mimořádně cenné knihy RIPPE, Olaga a kol.: PARACELSOVO LÉKAŘSTVÍ. Filosofie - Astrologie - Alchymie - Léčebné postupy. Knihu velkého formátu na křídovém papíře vydalo nakladatelství Volvox Globator, 1. pluku 7, 186 00 Praha 8, http://www.volvox.cz

Rtuť, uctívaná ve starých spisech jako "královna kovů", našla záhy široké uplatnění jako lék. Používala se vnitřně i zevně a byly jí připisovány božské síly. Tento zázračný kov byl vždy brán na pomoc při hledání "kamene mudrců", zvaného též "velký elixír", "kvintesence" či "magisterium", s jehož pomocí lze měnit neušlechtilé kovy ve zlato, léčit nemoci a dosáhnout věčného života.

Ojedinělé fyzikální a chemické vlastnosti rtuti, její schopnost transformace, neuchopitelná a zářivá krása sloučenin rtuti s kovy stojí v ostrém protikladu s její toxicitou. "Neboť rtuť je sama o sobě taková, že v sobě spojuje dobré i zlé tak, že je nelze od sebe oddělit. Z toho plyne: co se ti přihodí zlého, to je třeba přičítat dobru i zlu; co se ti přihodí dobrého, je též třeba přičítat dobru i zlu." (Paracelsus)

Paracelsus se domníval, že příčinou toxicity hmotné rtuti jsou její různorodé fyziko-chemické vlastnosti. Kovová, halogenová, oxidovaná nebo metylovaná rtuť - podle dané sloučeniny se mění forma, vlastnosti, barva i toxicita rtuti. Paracelsus mohl pozorovat přímý přechod kovu z pevného skupenství do skupenství plynného, i zpětný přechod do skupenství pevného.

Za běžných teplot se rtuť odpařuje tak intenzivně, že vzdušný prostor větší místnosti do sebe ve formě páry bez problémů absorbuje množství kovu obsažené v jednom teploměru.

Základní vlastností rtuti je schopnost smiřovat extrémy. Jako kov se rtuť vyskytuje v kapalném skupenství a vyznačuje se enormní pohyblivostí. Při rozkladu se okamžitě rozskočí a rozpráší, zároveň však má sklon vytvářet neustále oblé, do sebe uzavřené kulovité tvary. Tak se projevuje její síla spojovat..

Plíživý a všudypřítomný jed

Rtuť je velmi citlivá, reaguje na každý sebemenší pohyb tak, že se okamžitě rozdělí na kuličky. Stejně jako slovo, dokáže také rtuť nejen léčit, ale i otrávit. Fyzikální chování rtuti připouští mnohá tvrzení o jejím chování v těle. Drze a dotěrně pronikne rtuť všude, protlačí se i těmi nejmenšími skulinami a projde dokonce i jemnými póry koženého sáčku.

V knize "O hornických nemocech vyvolaných rtutí" nám Paracelsus zprostředkovává všechny znalosti nutné k detoxikaci organismu zamořeného těžkými kovy. Informuje nás o povaze otravy, o odlišnostech v symptomatice a o různých možnostech léčby. Paracelsovy receptury a léčebné postupy jsou podle současného stavu vědeckých poznatků přijatelné a při léčbě otrav rtutí nám mohou být inspirací.

Paracelsovy detailní popisy symptomatiky a možností léčby uvádějí v údiv, neboť v současné dostupné literatuře zpravidla tak precizně formulované údaje o otravách těžkými kovy nenalezneme. Dnešní autoři - nezávisle na medicínsko-terapeutickém vyznání - se v podstatě vyhýbají publikování přesných detoxikačních terapeutických schémat a postupů.

Vzduch, který dýcháme, je rtutí prostoupen. Tento těžký kov proniká ze zamořené půdy a vody také do našeho potravního řetězce, pracujeme ve světle rtuťového záření, v lécích využíváme desinfekčních účinků rtuti.

Poškození organismu vzniká v první řadě vdechováním rtuťových výparů a rtuťového prachu, dále pak přijímáním rtuti v potravě. Nikdo se přitom nezamýšlí nad tím, že rtuť má v organismu, do nějž pronikla, neporazitelnou moc. Ačkoli si jsou současní vědci tohoto nebezpečí velmi dobře vědomi, podstupují riziko vznikající používáním rtuti.

Vědomě či nevědomě člověk "alchymickému zlatu" čím dál více propadá. Zřejmé to je především v oblasti lékařství. Tento těžký kov se dnes "pašuje" do lidského organismu stejně jako před 500 lety; jediný rozdíl je v tom, že se dnes používá v méně viditelné podobě, více zředěný a v nových sloučeninách.

Zvláštní nebezpečí představují právě sloučeniny rtuti podávané v lécích. Podle Paracelsa se rtuť ve formě silně zředěné přísady, která se proto vůbec nebere v úvahu, drží v organismu velmi pevně a obtížněji se z něj odstraňuje. Tak například až do poloviny osmdesátých let se novorozencům po porodu ošetřoval pupík dezinfekčním prostředkem obsahujícím rtuť.

Dnešní široká veřejná diskuse se nezabývá faktem, že se lidský organismus stává místem uskladnění odpadů, ale spíše problematikou skládek a půd zamořených rtutí. Člověk jakožto skládka těžkých kovů ještě není zajímavý, neboť problematika životního prostředí se zde projeví teprve po kremaci.

Protože rtuť zvyšuje chroničnost onemocnění, vzrostl v průběhu posledních desetiletí v lékařství a v příbuzných oborech obrat.

Rtuť ale zároveň podporuje ekonomiku. Jak dlouho to ještě vydrží lidské zdraví, je otázkou. Po vysazení roky užívaných léků dochází k zázračným uzdravením; játra se zotavují, protože se již nemusí několikrát denně zabývat cizími molekulami, a dokonce i střeva začnou znovu pracovat.

Lidský organismus se již záhy po narození impregnuje rtutí v podobě očkování. Fakt, že očkování může organismu uškodit, je homeopatii známý již dlouho. Lékařská doporučení nechat se očkovat se obměňují a množí. Stále oblíbenější jsou třínásobné a čtyřnásobné očkovací látky. Jelikož mají tyto látky formu vodného roztoku, musí se konzervovat, kdy přichází ke slovu opět rtuť. S cílem zlepšit image očkování vyzvaly kompetentní úřady na konci devadesátých let výrobce očkovacích látek, aby konzervační látky obsahující rtuť co nejrychleji nahradili. Za nutné se však nepovažovalo nahradit je u očních kapek, imunoglobulinu nebo nosních kapek.

Dnešní zdroje rtuti

Potraviny: ryby, plody moře houby.

Průmysl a životní prostředí: barometr, teploměr, výroba chloru, tiskařská čerň, inkoust (výroba), fungicidy (protiplísňové prostředky používané na obilí, louky, květiny), zpracování kůže, prostředky na ochranu dřeva, odpadní voda, usazeniny z odpadních vod, klimatizační zařízení, filtry, krematoria, chemické laboratoře, postupy při světlotisku, spalovny odpadů, neonové zářivky, zrcadla, výroba papíru, závody na potisk tkanin, změkčovadla.

Užitkové předměty: amalgamové zubní výplně, baterie, bělicí krémy, podlahový vosk, lešticí prostředky, dezinfekční přípravky (například Mercurasept), barvy, plstěné látky, náplasti, keramika, konzervační látky (oční kapky, roztok na kontaktní čočky, nosní kapky, očkovací látky), kosmetika, prostředky na barvení kůže, osivo, tetovací barvy.

Použití rtuti v lékařství bylo kontroverzním bodem diskuse už za časů Paracelsových. Sám Paracelsus dává jasné instrukce k léčbě akutních chronických otrav způsobených rtutí. Věnuje těmto onemocněním celou jednu knihu a kritizuje neznalost lékařů, kteří rtuť používají při léčbě.

Paracelsus a zuby

Paracelsovi by při jeho světonázoru asi sotva přišlo na mysl zavádět rtuť do ústní dutiny, byť i ve vázané podobě. Vždyť dobře věděl, že sublimovaný merkurius (rtuť) může svými výpary vyprovokovat infarkt i epileptický záchvat. K obrazu akutní otravy rtutí patří také alergické šoky a křeče.

Dnes používaný zubní amalgam je slitina rtuti, stříbra, mědi a cínu. Všeobecně je rozšířen názor, že amalgam vázaný ve fázích je odolný vůči korozi. Ze zkušenosti, že amalgamy většinou přetrvají bez viditelného poškození celý lidský život a že pro zubní amalgamy neexistují normované testy koroze, vyvozují příznivci nejjednodušších a cenově nejvýhodnějších zubních plomb bez ostychu, že pokud by vůbec mohlo dojít ke korozi, musela by spadat do pravomoci metod analytické průkaznosti. Chovají se tedy zcela podle zásady: co nelze změřit, to neexistuje... Bohužel zapomínáme, že rtuť působí právě ve sloučeninách s cínem jako prudký nervový jed.

V rámci diskuse o zubních plombách se téměř vůbec nevěnuje pozornost skutečnosti, že vlastnosti kyselých slin, roztoků kuchyňské soli a fluoridů korozi podporují. Kuchyňská sůl a fluoridy se již desetiletí přidávají do zubní pasty.

Fluorid, který je dobrý na zubní sklovinu, působí na amalgamové výplně korozivně. Bez povšimnutí neustále polykáme a vdechujeme drobná i nepatrná množství tohoto těžkého kovu, což nám podle vědeckých studií ani v nejmenším neškodí.

Odvedení rtuti z organismu

Paracelsus rozděluje odvedení rtuti z těla za čtyři fáze:

• odstranění zdroje rtuti
• "oživení" merkuria: rtuť se uvolní z vazeb a z míst, kde je v organismu uložena
• odstranění cirkulujícího těžkého kovu
• detoxikace organismu.

Paracelsova metoda odvádění rtuti z těla je vhodná jako základ pro zmírnění obtíží způsobených rtutí. Rozdělení na čtyři fáze odpovídá moderním postupům při detoxikaci organismu od těžkých kovů.

Pro fázi oživení doporučuje Paracelsus horké koupele z bylin obsahujících slizové látky, z jedlových výhonků a jalovcového jehličí, dále sirné koupele nebo odvar z čerstvých jedlových šišek.

Složení Paracelsovy detoxikační koupele je zcela přizpůsobeno potřebám nemocných, jejichž nemoc je vyvolána rtutí. Horká voda podporuje prokrvení a způsobuje, že kůže nateče. Organismus nemocného se tak prohřeje a kůže se připraví na následující procedury. Přísady z jehličnatých stromů, obsahující éterické oleje a třísloviny, v kombinaci s bylinami s obsahem slizových látek napomáhají při onemocněních dýchacích cest rozpouštět hlen a usnadňují vykašlavání, dále mají dezinfekční účinky a změkčují a chrání kůži. Důležitá je teplota koupele, která by neměla být nižší než 37 stupňů Celsia.

Zvýšené zatížení rtutí často vyvolává bolesti končetin podobné revmatickým a artrotickým bolestem. Na rozdíl od vlastního revmatu nelze tyto bolesti zmírnit pomocí protizánětlivých substancí. Zvláště při bolestech končetin mohou mít sirné koupele zklidňující účinky, neboť podporují prokrvení a zároveň působí protizánětlivě.

Pitné kúry a koupelové kúry v sirné vodě podporují detoxikaci organismu a urychlí celkové přeladění organismu. K odvedení rtuti z organismu se dnes doporučuje síra v podobě sirných aminokyselin nebo v homeopatické formě jako přípravek Sulfur D6.

Paracelsus doporučuje léčebné pobyty v lázních s termálními sirnými prameny. Ty by se měly opakovat a sloužit celkové péči o zdraví - to je trend, který dnes opět nabírá na síle.

Patricia Ochsnerová v kapitole o rtuti
z knihy PARACELSOVO LÉKAŘSTVÍ

Zdroj: časopis MEDIUM č. 7/2005