ESHOP

.: TOP KATEGORIE .:

Adaptogeny

Afrodiziaka

Ajurvéda

BRAHMIHILLS (Bacopa) 60 Vegan kapslí | Herbal Hills

Antidepresiva

Byliny

Čaje, nečaje

Spirulina Bio 300 tablet | Hanoju

Detoxikanty

Green soul food

Doplňky stravy

SHIITAKE houbičky 50g-1kg

Houby léčivé

BetaGlukan BIOcell 90 kapslí á 360mg | Mycomedica

Imunostimulanty

Superpotraviny

Konopné semínko celé 200g-1kg

Sušené plody

Uvedené články a popisy slouží pro informační a vzdělávací účely. Informace jsou sepsány na základě vědeckých studií(člověk, zvíře, in vitro), klinické zkušenosti nebo tradičního využití. Pokud chcete použít byliny a doplňky stravy k léčbě konkrétních nemocí, poraďte se s lékařem.


Nedejme si přírodu


Podporuje mojeID


SCHIZANDRA - KLANOPŘAŠKA

WU-WEI-ZI | SCHIZANDRA CHINENSIS | SCHIZANDRAE FRUCTUS | SCHIZANDRA BERRIES | KLANOPRAŠKA ČÍNSKÁSchisandra_1.jpg

V klasické čínské medicíně je schizandra čínská známa již dávno a je zde nazývána rostlinou poskytující „plody pěti chutí“ (wu-wei-zi), tj. kyselé, hořké, sladké, palčivé a slané. Wu-wei-zi se objevuje v lékopisu sestaveném slavným Li Š´-čenem vydaném v roce 1596, i když její léčivý a tonizující vliv byl znám již v 5. století.

Sušené plody Schisandrae fructus (nebo z nich vybraná semena, Schisandrae semen) jsou oficinální v lékopise ruském, japonském a čínském. V poslední době začíná být také používána v Evropě a USA.

V ČR nejsou přípravky s obsahem těchto lignanů registrovány. Obsahové látky schizandry jsou surovinou pro výrobu potravin pro zvláštní použití; v tomto případě nejsou využívány čisté lignany, ale používají se většinou lihové extrakty nebo extrakty získané superkritickou fluidní extrakcí, případně práškovaná plodová droga.

POPIS

Schizandra čínská je vytrvalá opadavá liána se silnými lodyhami tloušťky 1­2 cm a délky až 12 metrů, které vyrůstají ze šedohnědých stolonů z kořenového krčku v hloubce 10-15 cm. Existují 3 druhy výhonů – vegetativní, vegetativně-generativní (na jejich bázi se tvoří květy) a generativní (krátké 10-50 mm), které nesou květy a později souplodí. Kůra mladých výhonů, které vykonávají v průběhu růstu levotočivý pohyb, je hladká a hnědá.

Listy jsou řapíkaté, na líci tmavěji zelené, na rubu světlejší; zakládají se ve spirále a tvoří lichopřeslen. Řapíky červeno-hnědé, čepele světle zelené až zelené, na bázi klínovité, na vrcholu zašpičatělé, eliptické až opakvejčité, délky 5-10 cm, šířky 3-5 cm. Listové řapíky jsou červenohnědé, 1-3 cm dlouhé. Okraj listu je mělce zoubkatý.

V přirozených podmínkách se setkáváme jak s rostlinami jednodomými, tak i dvoudomými. V některých letech se tvoří jen květy samčí, v jiných samčí i samičí. Velmi často to závisí na podmínkách prostředí, především teplotním režimu, výživě rostlin a vlhkosti půdy. Vliv má také stáří rostliny, při prvním kvetení se prakticky tvoří pouze samčí květy, samičí se objevují až v následujících letech.

Samčí i samičí květy jsou rozloženy po 2-7 v paždí pupenových zárodků na výhonech. Květní pupeny se zakládají v létě a na podzim se tyto zárodky diferencují v květy obou pohlaví. V dospělosti jsou stopečky 1-4 cm dlouhé, zakončené aromatickými květy o průměru 1-1,5 cm. Okvětí je korunovité s bílými, uvnitř růžovými lístky, které jsou rozloženy na ose ve spirále. Souplodí je hroznovité a zahrnuje 4-40 šťavnatých ostře červených bobulí o průměru 5-10 mm; každá bobule uzavírá 1-2, řídce 3 semena ledvinovitého tvaru, zhruba 4 mm dlouhá, 3 mm široká, tloušťky 2 mm s lesklou okrovou testou. Endosperm je u zralých semen silný, embryo malé.

Produkce plodů na rostlinách v kultuře nebývá z počátku veliká , např. v 5. a 6. roce 70-120 g čerstvých bobulí, zatím co v období plné tvorby plodů (liány stáří 15-20 let) je to 2,5-3 kg. Hmotnost semen dosahuje maxima na začátku srpna, hmotnost plodů v září.

VÝSKYT

Schizandra čínská je představitelem původní subtropické flóry, která se udržela v oblasti Dálného východu jižně od 51° severní šířky v Rusku v Přímořském a částečně Chabarovském kraji, Amurské oblasti, na jižním Sachalinu a na Kurilských ostrovech, též v severní Číně, Koreji a Japonsku. Jen plocha porostů na Dálném východě se odhaduje na 6400 hektarů. Zde liána roste ve smíšených a listnatých lesích, především na lehkých naplavených půdách v okolí řek a potoků, obvykle ve výškách 200-500 metrů nad mořem, v severozápadní Číně až do výšky 1300 metrů nad mořem.

V našich klimatických podmínkách roste a plodí ve volné půdě. Vyžaduje dostatek vláhy, kyselejší půdní reakci a přistínění mladých rostlin.

ZPŮSOB POUŽITÍ

V praxi jsou používány sumární extrakty z plodů (resp. ze semen), v poslední době velmi vhodně získávané extrakcí superkritickými kapalinami, které jsou standardizovány na obsah hlavních lignanů jako stimulans a tonikum při fyzickém a psychickém vyčerpání, pro zvýšení práceschopnosti, krevního tlaku, zpřesnění koordinace pohybů, u stavů spastických paréz, dále jako adjuvans v určitých stadiích léčby pacientů po iktu, při astenických a astenodepresivních chorobách různé etiologie, ke zvýšení oční adaptace v podmínkách tmy, jako adaptogenní prostředek pro zvýšení nespecifické odolnosti organizmu a jako léčivo s reparačním efektem na jaterní parenchym. Čisté lignany se prakticky začínají používat v Japonsku.

Adaptogenní účinek

V této indikaci jsou plody schizandry používány v Číně od dávných dob. Stimulační efekt je patrný zejména při únavě. V dávce 1-3 g (u oslabených jedinců 0,25-2 g) se zlepšila svalová práce a odstranila již vzniklá únava. Vzhledem k občasnému nežádoucímu účinku po aplikaci semen (mírné říhání) byl zkoušen schizandrin; dávka postačující k optimálnímu účinku při mírné zátěži (běh na 3000 m, testy koordinace pohybu telegrafistů) se pohybovala mezi 5-10 mg.kg-1. Aplikace 20 mg/kg vyvolala silnou excitaci.

Ze srovnání účinků kolové tinktury s tinkturou schizandry vyplynulo, že podání tinktury schizandry vyvolávalo příjemnější pocity a její působení bylo bez nežádoucích účinků. Po odeznění účinků se ovšem u některých pacientů objevila bolest hlavy, únava, zhoršená nálada. Kolová tinktura byla mnohem slabší než tinktura ze schizandry.

Antioxidační účinky

Obsahové látky Schisandrae fructus mají prokazatelně antioxidační účinky. Řada lignanů schizandry prokázala nejen útlum lipidové peroxidace v membránách buněk, ale zvyšují také schopnost organizmu eliminovat aktivní kyslíkové radikály zvýšením aktivity SOD a katalázy. Deoxyschizandrin, gomisin A, ?-schizandrin, schizandrin, Gomisin K3, wuweizisu C byly sledovány z hlediska antioxidační aktivity (inhibice Fe/cysteinem indukované lipidové peroxidace). Všechny se zdají být aktivnějšími než vitamín E, nejúčinnější byl schizanhenol. Schizandrin a ?-schizandrin působí jako zhášeče volných kyslíkových radikálů produkovaných polymorfonukleárními leukocyty (účinnější než vitamín E, slabší než vitamín C), hydroxylových radikálů a superoxidových aniontů (obojí účinnější než vitamín E i C). Gomisin C inhibuje respirační vzplanutí v neutrofilech potkana. Antioxidační účinek gomisinu N, působícího preventivně proti lipidové peroxidaci a pro zlepšení funkčního stavu artérií, je rovněž popsán a již je patentována příprava lékové formy pro tuto indikaci.

Účinky na játra

Tyto lignany nejsou ve svém účinku specifické vůči určitým toxinům poškozujícím játra, mohou však zvýšením antioxidačních a detoxikačních procesů organizmu pomoci zlepšení funkčního stavu jaterní tkáně. Extrakt plodů zvyšuje kapacitu jaterního antioxidačně-detoxikačního systému, jak lze pozorovat na zvýšení hladiny jaterního GSH, stejně jako na aktivitách glutathionreduktásy a glutathion­S­transferásy. Gama-schizandrin má ochranný účinek, založený mimo jiné na zvýšení mitochondriálního redoxního stavu GSH v játrech. Z pokusů na diabetických potkanech (navozeno streptozocinem), že gama-schizandrin může být využit jako hepatoprotektivní prostředek snižující toxicitu způsobenou xenobiotika v případě diabetického poškození organismu.

Působením řady lignanů se v játrech zvýšil obsah RNA, DNA a zintenzivnila se proteosyntéza. Některé lignany mají induktivní efekt na jaterní mikrosomální enzymový systém P-450, který se podílí na metabolizaci xenobiotik; lze tak vysvětit jejich antitoxické, antikancerogenní a antimutagenní působení. Syntetický analog schizandrinu, tzv. DDB (dimethyl-4,4´-dimethoxy-5,6,5´,6´-dimethylendioxybifenyl-2,2´-dikarboxylát), je nejaktivnější látkou z hlediska jmenovaných účinků a je v současnosti široce používán v Číně jako účinné hepatoprotektivum, které významně normalizuje jaterní funkce a má prakticky zanedbatelné vedlejší účinky.

Gomisin A vykazuje významný ochranný efekt na játra před toxicitou kadmia. Stabilizuje buněčné membrány jaterního parenchymu dokonce i v případě cytotoxických látek, zabraňuje uvolňování cytotoxických faktorů z aktivovaných jaterních adherentních buněk a zdá se, že může inhibovat akutní jaterní selhání. Opakované podání zvyšuje hmotnost jater, snižuje hladinu sérových lipidů. Stimuluje regeneraci po částečné hepatektomii a zvyšuje průtok krve játry. Po perorální aplikaci se zvyšuje odtok žluči (v závislosti na dávce), koncentrace žlučových kyselin je v ní však snížena. Velmi podobný efekt jako gomisin A má také wuweizisu C, který může být rovněž použit při nekróze jaterních buňek, tukové degeneraci jater, buněčné infiltraci při zánětlivých procesech v játrech, resp. v průběhu lidské hepatitidy.

Chemoprotektivní účinek

Řada cytostatik (např. adriamycin) vykazuje kardiotoxický účinek. Ukázalo se, že součastná aplikace schizandry snižuje kardiotoxicitu. Rovněž tak při léčbě, kdy byly podávány látky zhoršující funkčnost ledvin (puromycinaminonukleotid), vykázal velmi dobrý účinek gomisin A. Řada prací byla věnována studiu zásahu do mutagenních projevů některých kancerogenů. Byla objevena modifikace kovalentní vazby benzpyronových metabolitů na DNA a snížení benzpyronové mutagenity.

Vliv na kardiovaskulární systém

Bylo zjištěno, že ethanolový extrakt ze schizandry prokazatelně stimuloval krevní oběh a součastně zlepšoval pufrovací vlastnosti krve. V přípravku ShengMaiSan se podílejí na ochraně myokardu, což bylo potvrzeno v testech in vitro i in vivo. Při poškození myokardu a stenokardii se však pozitivní účinek nedostavil.

Neurotropní aktivita

Výsledky experimentů naznačují, že účinek přípravků z bobulí, semen i čistých látek je závislý na složení, struktuře a dávce těchto látek, na kombinaci s některými léčivy i na druhu pokusného zvířete. Bylo zjištěno, že rozemletá semena snižovala u pokusných zvířat (psů) projevy experimentálně navozené neurózy. V psychiatrických indikacích byly podávány tablety ze semen 2x denně (0,5 g ráno a 0,25 g během dne) při astenických a astenicko-depresivních stavech různé etiologie. Účinkovaly jako výborné stimulans bez vedlejších negativních účinků. Naproti tomu u depresivně-hypochondrických stavů, schizofrenie a psychopatie se účinek nedostavil. Schizandrin vykazoval u myší v nižších dávkách zpomalování procesů tvorby podmíněných reflexů a prodlužoval dobu spánku navozeného hypnotiky (chloralhydrát, hexobarbital). Vysoké dávky naopak účinek hypnotik antagonizovaly. Schizandrin tlumí činnost CNS především působením na dopaminergní systém. Ze studií vyplývá, že se jedná o zvýšení metabolického obratu dopaminu, bez přímého ovlivnění dopaminových receptorů.

Vliv na dýchací systém

U gomisinu A byl zjištěn antitusický účinek (na dráždivý kašel), potvrzující dávné zkušenosti japonského lidového léčitelství.

Antiulcerózní účinek

Schizandrin, isoschizandrin, gomisin A a další lignany vykazovaly u krys inhibici gastrických kontrakcí a gastrických ulcerací způsobených stresem. U schizandrinu byl navíc pozorován inhibiční účinek na žaludeční sekreci. Antiulcerózní působení bylo pozorováno i u deoxyschizandrinu. Isoschizandrin po perorální aplikaci vykázal inhibiční efekt na žaludeční vředy způsobené stresem u experimentálních zvířat.

Metabolizmus cholesterolu a lipidů

Některé gomisiny (A, B, J, K3, L2, N, benzoylisogomisin O, angeloylgomisin H, tigloylgomisin P), schizandrin, wuweizisu C a schizantherin byly sledovány z hlediska inhibice jaterní acyl-CoA:cholesterol-acyltransferázy na potkanech. Nejaktivnější z této skupiny byl gomisin N.

Protizánětlivý účinek

Řada lignanů schizandry má schopnost inhibovat v terapeutických dávkách 5­lipooxygenasu a působit tak protizánětlivě.

Schizandrin, gomisin A, H, J a N vykazují zřetelné antipyretické účinky. Analgetické účinky byly zjištěny u gomisinu A a schizandrinu.

Gomisin A inhibuje syntézu leukotrienů a prostaglandinů zamezením uvolňování arachidonové kyseliny.

Antihypertenzivní aktivita

Gomisiny H, J, N a G účinkovaly jako antagonisté vápníkového kanálu a mají tak schopnost snižovat patologicky zvýšený krevní tlak.

Myorelaxační působení

Gomisin A a schizandrin působí ve vyšších dávkách myorelaxačně. Při jejich vzájemném srovnání je účinnost gomisinu A vyšší a má trvalejší charakter.

Antiinvazivní účinky

Gomisin N a wuweizisu C mají slabý antifungální účinek vůči některým patogenům, parazitujícím na člověku. Deriváty přírodních dibenzocyklooktadienových lignanů schizandry mají tlumivý účinek na růst retroviru a jsou s nimi prováděny studie z hlediska použití při léčbě infekcí HIV.

Toxicita

Toxicita extraktů i některých čistých lignanů je relativně nízká. Mohou však existovat rozdíly v toxicitě jednotlivých zástupců této početné skupiny látek v závislosti na jejich struktuře.

CHEMIE

Za nejvýznamnější účinné látky plodů jsou v současnosti považovány lignany. Lignany schizandry čínské jsou odvozeny od diarylbutanového typu. Jejich biosyntetické prekurzory jsou pregomisin a meso-1,4-bis-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)-2,3-dimethyl-butan. Lignany schizandry jsou po chemické stránce dibenzo[a,c]cyklooktanové deriváty. Doposud bylo izolováno několik desítek lignanů, které se vzájemně liší jednak konformací polycyklického systému, jednak přítomností rozdílných substituentů jak na bifenylu, tak na cyklooktadienovém kruhu. Hlavní zastoupení mají schizandrin, deoxyschizandrin, gamma-schizandrin, gomisin A, gomisn J, gomisn G, gomisin N a Wuweizisu C.

Lignany se nacházejí v celé rostlině, ovšem v různých koncentracích. V plodech a semenech 7,2-19,2 %, ve stonku 1,3-10 %. Jejich množství je nejvyšší v době kdy jsou vyvinuta semena v nezralých plodech (červenec), s následujícím růstem plodů obsah klesá.

Plody schizandry čínské obsahují také poměrně širokou paletu organických kyselin. Po přepočtu na celkovou frakci kyselin (9 % hmotnosti oplodí) byla ve šťávě oplodí nalezena 3 % kyseliny vinné, 52 % kyseliny citrónové, 40 % kyseliny jablečné, zhruba 4 % kyseliny jantarové a stopová množství kyseliny šťavelové. Dále se vyskytují kyseliny protokatechová a sorbová.

Vedle této skupiny obsahuje šťáva z oplodí mj. i cukry, anthokyany, glykosidické látky flavonoidního typu, vitamín C a E, a minerály jako měď, mangan, nikl a zinek. Z flavonoidů se ve větším množství vyskytují kvercetin a kamferol.

Významnou složkou semen je olej zlatožluté barvy, mající hořkou chuť a pryskyřičnou vůni. Obsahuje přibližně 6 % silice a asi 14 % směsi látek, ve které byly prokázány steroly, tokoferoly a volné mastné kyseliny. Složení a obsah silice (v semenech asi 3 %, v menším množství ve stoncích a kůře) závisí jak na původu rostlin, tak na průběhu vegetace. Svou vůní, na které se podílejí terpeny ylangen, seskvikaren, chamigren a chamigrenal, silice připomíná citron. Silice se terapeuticky nijak neuplatňuje.

PŘEVZATO Z BIOTOX.CZ

 

 

YTBhOWFj