ESHOP

.: TOP KATEGORIE .:

Adaptogeny

Afrodiziaka

Ajurvéda

BRAHMIHILLS (Bacopa) 60 Vegan kapslí | Herbal Hills

Antidepresiva

Byliny

Čaje, nečaje

Spirulina Bio 300 tablet | Hanoju

Detoxikanty

Green soul food

Doplňky stravy

SHIITAKE houbičky 50g-1kg

Houby léčivé

BetaGlukan BIOcell 90 kapslí á 360mg | Mycomedica

Imunostimulanty

Superpotraviny

Konopné semínko celé 200g-1kg

Sušené plody

Uvedené články a popisy slouží pro informační a vzdělávací účely. Informace jsou sepsány na základě vědeckých studií(člověk, zvíře, in vitro), klinické zkušenosti nebo tradičního využití. Pokud chcete použít byliny a doplňky stravy k léčbě konkrétních nemocí, poraďte se s lékařem.


Nedejme si přírodu


Podporuje mojeID


CORDYCEPS | HIMALÁJSKÁ VIAGRA

Za himalájskou viagrou

  Horské pastviny v Bhútánu, Tibetu, Nepálu a severní Indii se každé léto zaplňují stovkami tisíc lidí, kteří se vydávají sbírat napůl zvíře, napůl rostlinu jménem jarsagumba.
Léčivce, jejíž název v doslovném překladu zní „v létě tráva, v zimě housenka“, se přezdívá himálajská viagra.

Vesnicí Nár se rozléhají údery bubnu, malý buddhistický chrám obklopují desítky vesničanů. „Je to právě rok, co zavraždili našeho náčelníka. Lamové říkají, že je nutné upokojit jeho duši, aby se odebrala do zásvětí a mohla se znovu převtělit,“ vysvětluje mladík jménem Nimčong. Pokračuje tlumeně: „Ubodala ho skupina sběračů jarsagumby, když ověřoval, jestli mají povolení ke sklizni. Sbírali načerno, tak ho zabili a pokusili se i s nasbíranou jarsagumbou utéct.“
Vesnice Nár leží v zaostalém kraji Nár-Fu na severu Nepálu u hranic s Tibetem. Sběr jarsagumby je pro místní obyvatele jediným zdrojem peněz, okolí Náru patří k nejlepším nalezištím v Nepálu. „V Nár-Fu mohou jarsagumbu
sbírat pouze místní lidé. Úřady naštěstí nevydávají povolení pro lidi odjinud jako v jiných částech Nepálu,“ říká Nimčong.
Průměrně nasbírá dvacet kusů jarsagumby denně, rekord je dvě stě. V sousedním Manangu, který leží na trase populárního treku kolem Annapurny, přitom sběrači hovoří o štěstí, když za den naleznou alespoň pět kusů. Přespolní sběrači se proto snaží do Nár-Fu nepozorovaně proniknout, ovšem domorodci si svůj exkluzivní příjem bedlivě střeží.
„Předevčírem jsem na protějším svahu spatřil dva cizince,“ hlásí starší muž z vesnice Fu s ruským triedrem na krku a dlouhým nožem za pasem. „Ještě tu noc jsme je chytili a spoutali, teď už je vedou na policejní stanici v Čame,“ dodá a radostně zvolá: „Zabavili jsme jim sto jarsagumb!“ Chlapíkovo veselí je pochopitelné, sto kusů unikátní rostliny lze při současných cenách prodat za bezmála tři sta dolarů.


Půl housenka, půl houba

Jarsagumba (botanicky Cordyceps sinensis, česky housenice čínská)

je vzácná parazitická houba. Roste v Himálaji, zejména v Tibetu, Ladakhu, Nepálu, Sikkimu a Bhútánu – a to na loukách ve výškách od čtyř do pěti a půl tisíce metrů nad mořem. Naprosto unikátní je způsob jejího zrodu.
Nejdříve spory houby zaútočí na larvy můry rodu Thitarodes. Pak houba napadenou housenku žijící pod zemí zahubí a vyžere zevnitř. Nakonec larvě z hlavy vyrostou nenápadné tmavé plodnice a právě po nich sběrači v hustém nízkém porostu trpělivě pátrají.
Sklízí se zlatavý zbytek těla housenky, ze kterého vyčnívá hnědý výrůstek plodnice.
Tradiční čínská medicína zná rostlinu kombinovanou se živočichem, pro niž má tibetština název jarsagumba, tedy „v létě tráva, v zimě housenka“, už několik století. Údajně působí blahodárně na všechny fyziologické funkce – včetně mužské potence; díky tomu se jí přezdívá himálajská viagra. Dlouhodobá kúra prý výrazně prodlužuje život.
Jarsagumba obsahuje stovky farmakologicky aktivních látek, výzkum jejich účinků je však teprve v počátcích. Jarsagumba se užívá rozdrcená a vyvařená v mléce, mnozí Nepálci ji rovněž louhují v alkoholu. Na Západě – včetně Česka – je možné jarsagumbu koupit v obchodech s lidovou a přírodní medicínou ve formě kapslí.
Světovou proslulost jí zajistily čínské atletky Wang Ťün–sia a Čchü Jün–sia, které v roce 1993 překonaly světový rekord v běhu na 1500, 3000 a 10 000 metrů. Prý jim k tomu dopomohla právě jarsagumba. Od té doby její tržní cena vytrvale stoupá. V roce 2000 se v nepálském Káthmándú prodával kilogram za půldruhého tisíce dolarů, dnes je to desetinásobek.

Zlatá sklizeň

„V létě se vesnice úplně vylidní. Kromě malých dětí a starců všichni vyrazí na horské pastviny,“ říká dvacetiletý Dórdže z vesnice Fu. Sám před několika dny přišel z Káthmándú, kde žije a pracuje. Kvůli sklizni jarsagumby se ale každý rok vrací domů. „Nejdříve musejí skončit všechny zemědělské práce. Teprve až vyženeme dobytek na pastvu, vyhlásí náčelník sezonu jarsagumby. Kdyby někdo začal sbírat dřív, dostane pokutu,“ vysvětluje Dórdže. Domorodá vláda zde dodnes funguje nezávisle na státních úřadech.
Sklizeň trvá do poloviny srpna, za tu dobu každý sběrač shromáždí kolem tisíce kusů jarsagumby. Jejich prodej vynese dva až tři tisíce dolarů a pro většinu obyvatel Nár-Fu to bude jediný příjem v hotovosti za celý rok.
Zatímco v Nár-Fu sbírají pouze domorodci, v sousedním Manangu získalo letos razítko ke sběru přes pět tisíc „přespolních“ a další stále přicházejí. Přitom jedno povolení tu stojí sto dolarů. „Někteří lidé prodají veškerý majetek, jen aby měli na zaplacení a razítko získali,“ říká mladý učitel Taši z vesnice Braga. „Jenomže často ani nevědí, jak jarsagumba vypadá. Vyšplhají do hor, dostanou výškovou chorobu, nastydnou, dojdou jim zásoby jídla a nakonec se vrátí úplně ožebračení.“
Nad vesnicí ve výšce čtyři tisíce metrů vyrostl jeden z mnoha stanových táborů. Rodiny sběračů z celého Nepálu tu žijí i s dětmi, v jednom ze stanů hrají chlapi znuděně karty. Už třetí den prý neměli při sbírání jarsagumby štěstí. A než by se na strmých svazích zbytečně namáhali, raději čekají, až zase začne růst. Ženy zatím připravují jídlo a hlasitě lamentují nad leností a neschopností svých manželů.

Gangster Karma, byznysmen

Vesnice Manang je oblíbenou aklimatizační zastávkou turistů na pěším pochodu kolem osmitisícovky Annapurny. Na začátku léta se stává i centrem obchodu s jarsagumbou. V jedné z místních hospod sedí od rána skupinka rozjívených sběračů a objednává jeden džbán rýžové pálenky rakší za druhým. Jejich předáci se snaží udržet muže pod kontrolou, ale ti si chtějí po mnoha dnech strávených vysoko v horách za vydělané peníze náležitě užít. Další skupina sběračů se shromažďuje naproti hospodě před místní lékárnou; chlad, vítr a nadmořská výška si vybírá svou daň na jejich zdraví.
„Jednání s těmi lidmi je vážně k zbláznění,“ říká Karma, mladý muž oblečený podle poslední módy, jenž se představuje jako „byznysmen“. Před několika minutami důrazně vysvětlil šéfovi jedné z mnoha sběračských skupin, že veškerou nasbíranou jarsagumbu musí prodávat jenom jemu. „Půjčil jsem jim na sběračské povolení, za každý nalezený kus dobře zaplatím, a oni? Pořád jen spekulují, kolik by dostali v Káthmándú,“
stěžuje si Karma, jenž podle svých slov patří k velmi respektované a majetné rodině z Manangu a nyní žije v Káthmándú, kde mu patří noční podnik. „Je to gangster. Pravá ruka vůdce gangu Manangiů,“ upozorňuje jeden z mých nepálských přátel, když se Karma vzdálí.
Organizovaný zločin je jednou z tváří Nepálu, která většině cizinců zůstává utajena. A manangský gang patří mezi ty nejmocnější v zemi. V Káthmándú, v turistické čtvrti Thamel, vybírá klan výpalné od obchodníků, prodává drogy, provozuje prostituci, zabývá se pašováním. Nepálští politici jej využívají k zastrašování a likvidaci odpůrců, přičemž na oplátku těmto zločincům garantují policejní toleranci; ostatně uniformovaní muži mají v zemi podobnou pověst jako ty nejvlivnější gangy. Karma v letošní sezoně vykupuje od sběračů jeden kus jarsagumby za dvě stě rupií – to odpovídá přibližně třem dolarům. „Přitom ještě před rokem si žádný sběrač neřekl o víc než sto rupií,“ rozčiluje se překupník z Manangu. I tak si dobře vydělá, protože v Káthmándú se jarsagumba neprodává levněji než za čtyři sta rupií. A pokud jedinečnou houbu propašuje až do Hongkongu nebo do Šanghaje, dostane ještě mnohonásobně víc. Doby, kdy sběrači neměli o tržní ceně jarsagumby žádnou představu, jsou pryč. Karmovi nezbývá než novou cenou respektovat.

Ničivá přírodní léčba

Sklizeň jarsagumby přináší i značné škody. Místo toho, aby sběrači houbu trpělivě kus po kusu hledali, vytrhávají čím dál častěji celé trsy trávy. Na prudkých svazích to vede k sesuvům půdy, které mohou zavalit cesty i obydlí nebo vytvářejí nebezpečné hráze na horských potocích, jejichž protržení může zničit celou ves. Obavy, že velkosběr povede k úplnému vymizení jarsagumby,
se zatím nepotvrdily; houba se zřejmě vysemení dřív, než ji sběrači naleznou a utrhnou.
Velkou zátěž pro křehkou vysokohorskou přírodu představuje sezonní migrace sběračů. V dosud relativně nenarušených oblastech zanechávají hromady odpadků, kvůli palivovému dříví drancují už tak dost zdecimované lesy, ruší a loví ohrožená divoká zvířata – patří mezi ně například sněžný levhart, himálajský jelínek (muntžak) či modrá ovce (bharal). Domorodci rovněž přicházejí zkrátka, protože přespolní nájezdníci vyplení podstatnou část úrody jarsagumby dřív, než skončí jarní práce na polích.
Nejvýznamnější nepálská naleziště jarsagumby
leží v ekologicky velmi cenných a přísně chráněných oblastech, do nichž byl turistům ještě donedávna zakázán přístup; dodnes si dobrodruzi musejí obstarat zvláštní povolení ministerstva vnitra v rámci organizovaných skupin. „Chtějí minimalizovat zátěž pro životní prostředí a uchránit místní kulturu před západními vlivy,“ vysvětluje nařízení nepálský konzultant cestovního ruchu Mahéšvor B. Šresta. Před nájezdy sběračů však domorodce ani přírodu nikdo nechrání.

Přijďte pobejt!

Mezi takzvané zakázané oblasti patří v Nepálu téměř veškerá území ležící na hranici Tibetu, zejména Mustang (v tibetštině Lo), Dolpo, Nár-Fu a další kraje.
Zatímco v šedesátých letech byla přísná izolace před cizinci motivována utajovanou přítomností tibetských partyzánů, kteří odsud s podporou americké CIA podnikali výpady proti Číňanům, od sedmdesátých let se nepálské úřady snažily chránit zejména tradiční způsob života a přírodu.
Pravidla pro udělování vstupních „permitů“ se však postupně zjednodušovala a dnes už jde jen o peníze. Přesto do „zakázaných“ oblastí přichází poměrně málo turistů, a když už, tak jen v rámci organizovaných expedic – tedy s vlastními stany, nosiči, kuchařem a zásobami. Taková invaze domorodcům nedává příliš možností výdělku a jejich kultura je ohrožena tak jako tak – zejména odcházením mladých lidí za prací do měst a rostoucím zadlužováním vůči lichvářům z bohatších oblastí.
„Byli bychom rádi, kdyby sem přicházelo víc normálních turistů, kteří by si od nás alespoň koupili jídlo a zaplatili nocleh,“ říká Nima z Náru, majitel jediného hotelu v kraji Nár-Fu, který se úrovní alespoň trochu přibližuje standardu běžnému v rozvinutějších částech Himálaje. „Takhle máme pouze jaky, brambory a – jarsagumbu.“

***

Rudí vykořisťovatelé Sběr jarsagumby sehrál důležitou roli také v maoistickém povstání, které sužovalo Nepál v letech 1996–2006. Maoisté hledající finanční zdroje si nemohli ekonomického potenciálu jarsagumby nevšimnout a v roce 2000 získali kontrolu nad severovýchodním okresem Dolpa, který je patrně nejbohatším nepálským nalezištěm jarsagumby. Příjmy ze sklizně si pojistili masivním nasazením povstaleckého vojska a od každého sběrače vybírali „revoluční daň“. Také překupníci byli donuceni zaplatit za každý kilogram houby, který chtěli z oblasti Dolpa vyvézt. Maoistické příjmy ze sběru jarsagumby v roce 2003 přesáhly podle týdeníku Nepali Times dvě stě milionů nepálských rupií, což tehdy odpovídalo zhruba třem milionům dolarů. Jarsagumba se tak stala jedním z nejvýznamnějších zdrojů peněz, které maoisté využívali zejména na nákup zbraní. Sběrači přitom přišli zkrátka: maoisté od nich houbu kupovali pod cenou a posléze ji prodávali překupníkům za dvojnásobek. Čas od času také vyháněli vesničany na „dobrovolné“ brigády, aby sbírali jarsagumbu zdarma pro podporu revoluce.

Foto popis| Čerstvě nasbíraná a neočištěná jarsagumba nevypadá příliš lákavě, ale má cenu zlata.
Foto popis| Vesnice Nár se rozkládá ve stínu sedmitisícovky Kang-guru. Patří k nejvýše osídleným místům na zeměkouli, ale také k nejzaostalejším.
Foto popis| Nejlevnější je koupit jarsagumbu přímo od sběrače – u něho stojí 200 rupií, v Káthmándú už to bude nejméně dvojnásobek, v Číně, Japonsku i na Západě ještě mnohem více.
Foto popis| Sběrači v oblasti Dolpo ve výšce bezmála pět tisíc metrů pátrají po jarsagumbě.
Foto popis| Podivuhodná housenkohouba. Dolní zlatavá část zbyla z larvy můry, hnědá stopka je plodnice houby, která šíří pro housenku smrtelné spory.
Foto popis| Na sběr jarsagumby vyrážejí do stanových táborů vysoko v horách celé rodiny s dětmi. Na tvrdé podmínky však mnozí nejsou připraveni.
Foto popis| Pátrání po nenápadném výrůstku plodnice jarsagumby v trávě připomíná hledání jehly v kupce sena.
Foto popis| Vesnice Fu připomíná hrad. Pro třicet místních rodin je sběr jarsagumby jediným zdrojem příjmů. Kromě toho mají už jen bramborová políčka a jaky.
Foto autor| Foto: 1, 3, 4, 7 Hana Waisserová, 2, 5, 6, 8 Michal Thoma

O autorovi| Michal Thoma, Nepál
NEWTON Media, a.s.

Elektronický archiv týdeníku TÝDEN spravovaný společností NEWTON Media, a.s.
http://tyden.newtonit.cz

Autor: Michal Thoma
Zdroj: Týden

 

 

OTZiZjA